STUPIDITY
Pavel a jeho nebe
Zdárně se ubíráme směrem Hodice za neustále mlhy a sychravého počasí. V autě již po delší cestě panuje ztichlá atmosféra. Pavel, který pocítil potřebu dát na obdiv svoji poetickou duši, ukázal před sebe, a jal se nám ukazovat, jak ten měsíc dnes večer krásně svítí. Co ale čert nechtěl, ukázalo se, že ten krásně zářicí objekt není nic jiného, než v mlze zářící znak benzínové pumpy Shell.
Honza platí benzín
Před týmovým výjezdem do Hodic se stavujeme u benzínové pumpy pro palivo. Jedná se o ten typ, kde natankujete, a dojedete k budce ne nepodobné mýtné bráně, kde pověřený pracovník vysune šuplík, do kterého vsunete kartu, a on vám na opátku zpátky vysune platební terminál. Honza tedy coby řidič natankoval a spořadáně přijel k místu určenému. Pavel se k němu naklonil a podávaje mu kartu mu do ucha sdělil 1111. Tím měl na mysli pin, který měl Honza k platbě použít. Honza převzal kartu, vložil jí do šuplíku, vyklonil se z okénka a prodavači přesně dle pokynů sdělil číslo pinu Pavlovi karty. Zatímco prodavač na Honzu koukal nechápaje, proč mu to zděluje, Pavel se v autě nechápavě domáhal na Honzovi sdělení, proč rozdává na počkání pin od jeho platební karty.
Finský čáp
Bylo, nebylo jednoho lednového dopoledne, konkrétně 23. Tělem nám cloumá třeskutý mráz a ryby jsou nevšímavé k nami nabízeným nástrahám. Občasné rozpýlení představují prolétající kormoráni, kteří se stávají předmětem diskuse na téma jejich likvidace kvůli neustálemu plundrování rybích osádek. Po nějakém čase se v dálce objevilo další ptačí tělo, aby nám záhy přelétlo nad hlavou. Pavel to komentoval svým obvyklým "Kurva zasraná". A tu nám náš týmový pokladník Dan dokázál, že je všestraně vzdělán nejen po stránce rybářské, ale že i ornitologie je jeho silnou stránkou, když prohlášil: "To nebyl kormorán, ale čáp" :-) Že by k nám přiletěla na zimu nějaká finská odnož?
Nejen rybařinou je člověk živ
Náš milý Honzík se rozhodl dokázat, že je nejen zdatný rybář, ale neméně zručný houbař. Vyrazil tedy do lesa, aby dokázal, že dokáže najít stejně vélké houby, jako chytá ryby. Prolezl kdejaký palouk, obrátil nejednu větev, střemhlav se vrhl do každé houštiny, aby byl za tuto bojovnost pozásluze odměn. Výsledkem jeho snahy byl krásný, zdravý hřib. A co náš milý Honzík s tímto hřibem neprovedl? Vytáhl metr a jal se ho měřit :-)))) Jsem zvědav, co ten kluk vyvede, až půjde jednou na býčí zápasy
Kdy je třeba změnit místo:
Chytáme na Sadské, cca 60 km od Prahy, na místě, které jsme našli asi po 2 hodinách ježdění kolem okolních vod. Je zataženo, jemně mží, ryby nás zatím napínají a schovávají se před námi v tajemných hlubinách místní pískovny Pavel komentuje situci svým obvyklím konstatováním "Stojí to za vyližprdel", neopomene vzpomenout na místo v Praze, kde jsme již dlouho nebyli, a kterým je koupaliště Džbán. S diskuze vyplyne, že by jsme se tam měli někdy podívat. Honza zvedne hlavu od svého nádobíčka, které po cca 30 minutách kompletně připravil k chytání a bezelstně se dotáže: MYSLÍŠ TEĎ?
Jak na zuby
Jedeme úzkou pěšinou kolem řeky, prší, nikdo nedutá. Srdce přetalo strachy tlouct v očekávání, zda se odsud budume schopni dostat. Zrak všech v autě je upřen před námi v očekávání údálostí dalších. Pohledem zklouznu na Pavla, který v rukou pevně třímá návazec Honzova prutu, jež mu leží na díky naskládáným futrálům přímo na úrovní úst a novým, pečlivě uvázaným, skvostným návazcem si čistí mezizubní prostory z takovým zaujetím, že by ho ani výbuch bomby od této činnosti neodradil
Koukni mi na prdel (stupidita to není, ale k pousmání to bylo)
Pavel rutinérsky nahodí a nonšalantně usedne do křesla, aby záhy s řevem vyletěl : "Ty vole vosa". Dalších 5 minut pak na Dana,k jeho nelibosti, vystrukuje prdel s přáním, aby zkontroloval, zda tam náhodou není žihadlo
Honza alias Ferda Mravenec - práce všeho druhu:
Honza se rozhodl pro opravu uvolněného očka u svého teleskopu, k čemuž použil extra pevné, rychloschnoucí lepidlo. A ukázalo se, že reklama nelhala. Očko se do dnešního dne ani nehne. Mimo něj ale také bohužel ani poslední dva díly prutu, které Honza nechtěně slepil také . Od té doby s námi jeho telespokop jezdí jako plnohodnotný cestující na zadním sedadle.
Kdo nezkusil, nepochopí:
Při návratu autem k Pavlovi na chatu, při prvním společném výjezdu, se Honza nevinně obrací na na řídícího Pavla: "Už jsi zkoušel brzdit levou nohou?"
Pavel na nákupu:
Pavel v lahůdkách odpovídá na dotaz prodavačky s upřímností sobě vlastní: "Vezmu si tyhle dva karbanátci".
U Labe v době, kdy to opravdu nebralo a Pavlovi už došly otázky:
Pavel soutěží se svým prutem s Honzou v hodu do dálky 30 g olůvkem nikoli do vody ale do ornice. Na řadu příchází Honza:
- pokus - důkladná příprava, pekelné soustředění, švih - dosaženo úctyhodné vzdálenosti cca 3 m a ještě famóznějšího zamotání vlasce pod cívku
- pokus - důkladná příprava, pekelné soustředění, švih hodný Diskobola - délka je do dnešní doby neznámá, ale Pavel je ještě dneska rád, že to nepřežil jenom vlasec
K dalším pokusům už Honza nebyl s ohledem na nedostatek olov a ohledem na techniku místních zemědělců, která by při jarní orbě moha mohla dojít úhony, není připuštěn.
U Vltavy na Zbraslavi při dlouhé chvíli bez záberu:
Pavel kouka zasneně na zbraslavnský kamenolom, v tom se otočí na Honzu a praví " ty voe to by byla paráda kdyby ten bagr zezhora spadl až dolu a vybouchl, aspon by se neco dělo!!!". Honza se na Pavla nechápavě otočil a rekl " ty si jak malej fakt, takový kraviny te napadaj...." "co se tam vlastně těží? Uhlí že jo?!!! "
Honza před výpravou v třeskutých mrazech v lednu
Honza volá Pavlovi a pta se ho zda má jet chytat na Mlékojedy, nebo na Labe ... Pavel mu vysvětluje že po 5 týdnech mrazu u hranice 15 - 20 stupňů pod nulou budou Mlékojedy zamrzlé.... Honza ovšem do telefonu vše zpochybní : "Mlékojedy zamrzlý nebudou!! A hned ti řeknu proč!... Protože to neni uplne tak typická stojatá voda!! Neni tam sice žádnej přítok ale jsou tam spodní proudy a velký vlny!! Takže to zamrzlý nebude! ".
Druhý den volal Pavlovy že Mlékojedy byly zamrzlé a že stojí na zamrzlém Labi a co ma dělat.....